Úvodní stránka > O nás

historie SDH Lipnice nad Sázavou

O založení hasičského sboru v Lipnici nad Sázavou poprvé začalo mluvit deset mladíků v polovině srpna 1873 při cvičení zpěvu s učitelem Antonínem Svobodou. Ten také přislíbil, že s touto záslužnou myšlenkou seznámí městskou radu. Představitelé městečka měli ještě v živé paměti největší požár v Lipnici, ke kterému došlo v neděli 19. září 1869. Tehdy vyhořel nejen hrad, ale i 61 stavení, mezi nimi kostel, škola, radnice a také 18 obilím zcela naplněných stodol. Představitelé městečka slíbili, že po ustavení sboru mu opatří potřebné nářadí a budou jej každý rok podporoval částkou 40 zl. Zpracování návrhu stanov se ujal učitel Antonín Svoboda. Jako vzor mu posloužily stanovy z Úsobí, kde před krátkou dobou zastával funkci jednatele a dosud zde byl přispívajícím členem.

Mezi první činné členy se přihlásili členové pěveckého kroužku Antonín a Jan Spurní, Albín Michalíček, Josef Novák, Bohumil Novák, Antonín a František Rerychovi, Jan Štěpánek, Frant. Kulík a Theodor Pavel. Velkým příkladem pro ostatní členy se stal farář Josef Tichý, Antonín Novák, František Innvald, Vojtěch Sýkora aj. Kotěra, kteří se rovněž stali činnými nebo přispívajícími členy. V krátké době se do sboru přihlásilo na 60 zájemců. Protože sbor ještě neměl schváleny stanovy a nebyli zvoleni činovníci, byla jeho činnost velmi omezená a řada zájemců začala o práci ve sboru ztrácet zájem. Proto bylo rozhodnuto nečekat na stanovy a na 12. října 1873 byla svolána schůze, na které byli zvoleni prvními funkcionáři Antonín Novák (předseda), Antonín Svoboda (velitel), Antonín Spurný a Albert Michalíček (náměstci), Jan Nepauer (pokladník) a učitel Vilém Starý (jednatel).

Ve sboru byl zahájen pravidelný výcvik, z Jihlavy bylo objednáno 20 karabin a z Vídně pro 10 lezců provazy. Měšťan J. Kotěra nechal ušít 10 hasičských uniforem, ve kterých se hasiči zakrátko objevili v kostele při bohoslužbách. K prvnímu požáru byl sbor volán v noci 11, prosince 1873, kdy začalo hořet v kovárně u Šlulhofa. Ze zápisu je zřejmé, že se všichni hasiči k požáru pohotově seběhli až na velitele, který byl během dne na honu a trubačovo "HOŘÍ" jej nevzbudilo. Asi mu to nebylo zapomenuto, protože při volbách 20. prosince 1874 byl velitelem zvolen Josef Novák a Antonín Svoboda se stal jednatelem. O vánočních svátcích roku 1875 byla zkoušena nová čtyřkolová stříkačka objednaná u firmy Smekal. S výkonem stroje byli všichni spokojeni.

Na valné hromadě 3. listopadu 1878 byl požádán pan Herout, aby pro sbor zhotovil vůz pod lejtu. Při volbách byli do čela jednohlasně zvoleni Ant. Novák (předseda), Ant. Svoboda (jednatel), Frant. Spurný (velitel), Frant. Rerych (podvelitel) a Jan Nepauer (pokladník). Dne 8. srpna 1879 vypukl v Lipnici požár, který v krátké době zachvátil osm obytných stavení a dvě stodoly. Jeho rozšíření zabránily dvě domácí stříkačky, které hasiči pohotově nasadili. Postupně se k likvidaci požáru připojily sbory z Humpolce, Světlé a Německého Brodu.

V roce 1883, kdy sbor vzpomínal 10. výročí trvání, sdružoval 26 činných a 18 přispívajících členů. Ve výzbroji měl starou a novou stříkačkou, výstroj pro 30 hasičů, žebříky, háky a košíky. Zakoupeno bylo také 30 nových uniforem. Jubilejní rok byl také poznamenán úmrtím člena sboru, tkalce Václava Štěpánka, který se 30. dubna u požáru v Dolním Městě při tažení stříkačky tolik unavil (koně nebylo možné rychle opatřit), že během 14 dnů zemřel. Zemská hasičská jednota povolila vdově a dvěma sirotkům vyplácet penzi a sice vdově 10 zlatých měsíčně, dokud se nevdá, a každému dítěti po 5 zl. měsíčně do dosažení 14 roků.

V prvních 30 letech se v čele sboru vystřídala řada funkcionářů. Byli mezi nimi například MUDr. Josef Křička, František Konrád, Jan Farkač, František Rerych, Josef Hromádko, Bohumil Šolc a další. Sborů na Vysočině ještě mnoho nebylo, což dokumentuje obvod působnosti v roce 1883, kam při požáru lipničtí hasiči vyjížděli se stříkačkou. Vedle měst Německý Brod, Humpolec a Světlá to byly obce Okrouhlice, Krásná Hora, Věž, Bratroňov, Jedouchov, Kojkovice, Vadín, Březinka, Babice, Perknov, Vitonín, Volichov, Vilímovec, Lipník, Dolní Město, Radostovice, Meziklasí, Koňkovice, Loukov, Bystrá, Řečice, Budíkov, Kejžlice a Čejov.

V červnu 1889 byla na žádost většiny členů svolána schůze, na které se ozvala kritika na neutěšený stav ve výzbroji a výstroji. Bylo také připomenuto, že od založení sboru obec naplní svůj závazek v roční podpoře 40 zl. Byl to první signál vznikající krize ve sboru, která však zůstavala ze strany obecního úřadu nepovšimnuta. V roce 1901 umírá dlouholetý předseda Antonín Novák. Po dvou letech ze zdravotních důvodů se této funkce vzdává Boh. Šolc. Vedení sboru se stále více potýká s dluhy. Když dále trvá nezájem obce nedobrý stav řešit, krize v prosinci 1905 vrcholí rezignací většiny funkcionářů a oznámením na obecní úřad, že hasičský sbor zastavuje činnost.

Dne 6. května 1906 svolal starosta obce Ant. Vejsada schůzi, na které požádal přítomné hasiče o zachování sboru a zvolení nového vedení. Po vyjasnění vzájemných vztahů byl velitelem zvolen Fr. Jablonský, jeho náměstkem Sigfried Bondy a jednatelem Karel Doubek. O převzetí funkce předsedy byl požádán ředitel panství Jan Kampl. Tak sbor znovu obnovil svoji činnost, opět vyjížděl k požárům a vysílal své zástupce na župní sjezdy. Důležité také bylo, že se začali hlásit nový, mladí členové.

Nelehké období také prožívala další generace lipnických hasičů ve 30. letech. V srpnu 1932 sbor zakoupil motorovou stříkačku s autem za 60 000 Kč v dobré naději, že mu bude ze strany veřejných institucí a úřadů pomoženo dluh uhradit. Utekly však dva roky, dluh zaplacen nebyl a hasiči se museli zaručit svým majetkem. Dluh byl nakonec zaplacen až na začátku II. světové války. Dne 18. ledna 1937 zemřel ve věku 38 let obětavý funkcionář Jan Procházka. Patříl mezi první absolventy krajinské školy v Pardubicích a získané zkušenosti uplatňoval jako velitel lipnického okrsku i jako lektor v kurzech. Po osvobození se již 28. července 1945 konala první valná hromada, na které se rozhodli A. Krupička, A. Kašík, Jar. Krajhanzl, J. Řehák, O. Blažek, Adolf Matějka, V. Kratochvíl, J. Aubrecht, Jar. a V. Holendovi, J. Stojan a další v hasičské činnosti pokračovat. Od roku 1969 hasičům v Lipnici nad Sázavou slouží moderní požární zbrojnice.

Když v roce 1973 sbor slavil 100. výročí svého trvání, měl 35 členů a v jeho čele stáli Fr. Šafránek (předseda), O. Tejkal (velitel), J. Vápeník (jednatel) a Jiří Beránek (pokladník). V dalších letech došlo ke změně v čele sboru, když předsedou se stal Josef Moravec.Dlouholetým velitelem byl Josef Stojan. Od ledna 1985 byl starostou Boleslav Dlouhý.

Převzato z knihy Miroslava Menšíka HISTORIE DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OKRESU HAVLÍČKŮV BROD vydané v roce 2001

Na valné hromadě konané dne 28.1.2005 bylo odhlasováno nové vedení SDH a to ve složení Luboš Berger - starosta a Vít Kubát - velitel. Po odstoupení p. Kubáta, byl na Valné hromadě dne 13.1.2006 zvolen do funkce velitele SDH pan Tomáš Vápeník. Dne 3.3.2007 byl do funkce velitele na členské schůzi zvolen pan Roman Bruknar.